Co se stane, když odčervení koček zanedbáte příliš dlouho

Častou chybou je krmení „podle obalu". Údaje na obalu jsou orientační a vztahují se k ideální hmotnosti psa. Skutečnou dávku upravte podle kondice: žebra mají být hmatatelná, ale ne viditelná, břicho vtažené. U granulí vážte krmivo kuchyňskou váhou, odměrka je nespolehlivá. U konzerv spočítejte obsah masa, ne celkovou hmotnost včetně vody. Pokud pes po konzervě rychle ztrácí svalovinu, přidejte kvalitní zdroj bílkovin.

Na schodech platí, že kolo se neveze po stupních, ale sjíždí se po zadním kole a přední kolo se nadlehčuje. Tělo držte nízko, váhu vzadu, ruce v brzdách a rychlost regulujte zadní brzdou, ne přední. Přední brzda na schodech způsobí přepadnutí. U úzkých uliček jezděte středem svého pruhu, ne u zdi – u zdi hrozí střet s otevřenými dveřmi, popelnicí nebo chodcem, který vykoukne zpoza rohu. Pěší chůze v úzké uličce znamená jít při kraji, ale ne tak, abyste při vyhýbání vstoupili do vozovky.

Nejčastější chyba není špatné načasování jako takové, ale kombinace krmení s pohybem ve stejnou chvíli. Lidé často dají štěněti jídlo a současně ho pustí na zahradu, kde se pes rozběhne, skáče a válí se. Další typická chyba je krmení těsně po návratu z dlouhé procházky, kdy je pes udýchaný a přehřátý. V takovém stavu většina štěňat odmítá jíst nebo jí příliš rychle a polyká vzduch. Počkejte, až se dech i tepovka vrátí k normálu, teprve potom předložte misku.

Během dne je užitečné držet pohyb v kratších blocích než v jedné dlouhé akci. Několik desetiminutových procházek nebo her rozložených mezi krmení funguje lépe než hodinový výlet na lačno. U štěňat platí, že čím mladší pes, tím kratší a častější pohyb potřebuje. Pokud má štěně po jídle tendenci být neklidné, nabídněte mu klidovou činnost – žvýkací hračku, olizování podložky nebo krátké tréninkové cvičení vsedě. Tím se zabaví, aniž by zatěžovalo žaludek.

Rozhodující není jen interval, ale i způsob podání. Tabletu vložte kočce hluboko do tlamy, poté jí dejte trochu vody stříkačkou nebo jídla, aby se tableta nezasekla v jícnu. Pasta se aplikuje na tlapku, kterou si kočka olíže, nebo přímo na jazyk. Nepřidávejte tabletu do plné misky — kočka často objeví prášek a jídlo odmítne. Pokud tabletu vyzvrací do hodiny po podání, dávku zopakujte, jinak účinek nebude spolehlivý.

Nejdřív je potřeba pochopit, že žádná metoda není stoprocentní. Antiparazitní obojek, pipeta, tableta nebo sprej – každá z nich má jiný princip a jinou dobu účinku. Obojek působí většinou několik měsíců, ale nesmí přijít do kontaktu s vodou příliš často. Pipeta se aplikuje na kůži mezi lopatkami a účinkuje tři až čtyři týdny. Tableta začne fungovat do několika hodin a klíště po přisátí hyne, takže se nemusí přenést infekce. Sprej je vhodný spíš jako doplněk na výlety. Kombinace dvou prostředků se nedoporučuje bez porady s veterinářem – může dojít k předávkování.

Základem je prohlídka psa po každém venčení. Klíště nejčastěji vyhledává teplá a méně osrstěná místa: uši, krk, oblast mezi lopatkami, podpaží, třísla a mezi prsty. Prohmatejte psa rukou proti srsti a sledujte i drobné černé tečky. Malá, sotva viditelná klíšťata se přisávají velmi rychle. Kontrolu opakujte i druhý den, protože některá klíšťata se přisají až po několika hodinách.

Když se odčervení odkládá měsíce, parazité se množí, kočka slábne a může nakazit i člověka, hlavně malé děti v domácnosti. Proto není správná otázka „zda", ale „jak často" — a odpověď vychází z životního stylu konkrétní kočky, ne z jednoho univerzálního pravidla.

Štěně nemá pevný režim samo o sobě. Krmení a pohyb se navzájem ovlivňují víc, než se na první pohled zdá. Pokud štěně nakrmíte a hned poté ho vezmete na divokou hru nebo dlouhou procházku, hrozí nafouknutí žaludku, zvracení a v krajním případě i torze žaludku, což je stav vyžadující okamžitou veterinární pomoc. Stejně problematické je ale i opačné pořadí: intenzivní pohyb na lačno u mladého psa často končí podrážděným žaludkem, pozřením trávy a následným zvracením žluté pěny.

Rozestup mezi jídlem a pohybem je důležitější než délka procházky Základní pravidlo, které se vyplatí dodržovat od prvního dne: po hlavním krmení nechte štěněti klid alespoň hodinu, u větších plemen a hlubokých hrudníků raději dvě. Před krmením naopak neplánujte nic náročného minimálně třicet minut. Nejde o univerzální zákon, ale o rozumnou hranici, která výrazně snižuje riziko žaludečních potíží. Pokud štěně jí třikrát až čtyřikrát denně, snadno se stane, že se jednotlivá krmení překryjí s venčením. Řešením není rušit krmení, ale přeskládat den.